Knihy

Forms of Exile in Jewish Literature and Thought (Podoby exilu v židovské literatuře a myšlení)

Kniha Podoby exilu v židovské literatuře a myšlení pse zabývá pojmem exilu na mnoha úrovních – od doslovné po metaforickou. Kombinuje analýzy převážně židovských autorů Střední Evropy dvacátého století, kteří obvykle nebývají spolu spojováni, jako jsou Kafka, Kraus, Levi, Lustig, Wiesel a Frankl. Sleduje i typické cesty, které exiloví autoři podnikli, z Východu na Západ a později až do Ameriky. Pojem exilu a jeho podob jsou analyzovány z mnoha různých hledisek a velký důraz je věnován především podobám exilu vnitřního. V Podobách exilu v židovské literatuře a myšlení Bronislava Volková, sama dlouholetá exulantka, a proto intimně zasvěcená do tématu skrze vlastní zkušenost, vyvíjí jedinečnou typologii exilu, která obohatí oblast intelektuální a literární historie Evropy a Ameriky dvacátého století.

Toto vydání bylo vybráno výborem Knowledge Unlatched 2020 (světový knihovnický program) pro „KU Select Books Collection 2020, Humanities and Social Sciences“ jako jeden z 343 celosvětových titulů pro přístup na Open Access.

Publikace knihy byla umožněna grantem Robert A. and Sandra S. Borns Jewish Studies Program at Indiana University, Bloomington.

„Kniha Bronislavy Volkové je neobyčejný a podnětný projekt na téma exilu, který se zahloubává do lidských situací (i těch nejzazších), do stavů mysli a forem revolty a ostrakismu. Dále sleduje příčiny, které vytvořily nemocné společnosti dvacátého století. Ukazuje schopnost exilu proměnit individuální vědomí, navrátit se k sobě a nalézt skutečnou svobodu a společenství v širším slova smyslu. Tyto myšlenky jsou manifestovány na vynikajících židovských autorech a myslitelích pocházejících ze široké geografické oblasti od Ukrajiny po Francii. Studie rovněž poukazuje na často opomíjený a podceňovaný fakt, že většina z nich našla útočiště a seberealizaci v Americe.“
Markéta Goetz-Stankiewicz, Emeritní profesorka germánských studií, Univerzita Britské Kolumbie, Vancouver

„Skutečný vědecký výkon, důkladná a odstíněná četba širokého záběru významných evropských autorů a veřejných osobností, z nichž někteří definovali moderní dobu se svou komplexností a rozladěností. Kniha Bronislavy Volkové nabízí hlubokou analýzu a podmanivou syntézu všeprostupující zkušenosti, stavu a exilového traumatu dvacátého století. Ty nejprominentněji zahrnují otázky identity a imaginativní způsoby zkoumání alienace, strachu z rasové ztráty, úzkosti z identity a ztráty tvůrčí schopnosti. Tato fascinující nová kniha přesvědčivě dokazuje, jak tyto strachy a úzkosti vedly k některým z nejpozoruhodnějších a nejzávažnějších mistrovských děl tvorby dvacátého století.“
Dov-Ber Kerler, Kohnova katedra yiddishských studií a profesor židovských a germanistických studií, Indiana University, Bloomington

„Není mnoho vědců, kteří mají znalost exilu ve všech jeho spletitých rozměrech, jak je najdeme jasně a pregnantně vyjádřené na stránkách knihy Bronislavy Volkové. Jelikož prožila většinu svého života mimo svou rodnou zem a kulturu, našla domov v literatuře, a zvláště v literatuře exilových středoevropských židovských autorů. Tomu, kdo má zájem se dovědět více o těchto autorech a o transformativním účinku teritoriálního přemístění, kulturního vyvlastnění a vnitřního exilu, tato kniha poslouží jako mistrovský průvodce.“
Alvin Rosenfeld, profesor katedry anglických a židovských studií a ředitel Ústavu pro studium současného antisemitismu, Indiana University, Bloomington

Academic Studie Press, Boston, 2021

 

Up the Devil’s Back / Po hřbetě d’ábla: A Bilingual Anthology of 20th Century Czech Poetry

Slavica Publishers, Bloomington, IN, 2008.

Po hřbetě ďábla: Dvojjazyčná antologie české poezie dvacátého století představuje 65 vybraných českých básníků v anglickém překladu spolu s životopisy. Přeloženo a  redigováno Bronislavou Volkovou (profesorkou české literatury, komparativní literatury a židovských studií na Indiana University) a Clarice Cloutier (přednášející na pražském programu New Yorkské univerzity a Karlovy univerizity v Praze). Antologie předkládá slavné básníky spolu s básníky, kterým se nedostalo zasloužené pozornosti, básníky vedle básnířek a exilové básníky vedle básníků, již prožili dobu totalitního režimu v Československu. Úvod autorky, doslov Alfreda Thomase.

„Tyto básně jsou více než výrazem řady individuálních talentů: především svědčí o kultuře,  jejíž přežití ve dvacátém století plném kalamit nelze označit za nic menšího než za zázrak. Totéž může být řečeno o publikaci této antologie.

Z doslovu Alfreda Thomase, University of Illinois, Chicago

“Nakladatelství Slavica v Bloomingtonu (Indiana, USA) vydalo rozsáhlou antologii české poezie dvacátého století. Je to nádherné počtení i pro ty, kteří už moc česky neumějí a jejich dominantním jazykem je angličtina. Protože zde si vychutnají rytmus i vůni českých slov a mohou srovnávat…. Autorky pracovaly s texty 65 autorů, kteří skutečně reprezentují svět české literatury dvacátého století.”

Venda Šebrlová, Český dialog, 7-8, 2009

Po hřbetě ďábla, dvojjazyčná antologie české poezie dvacátého století, jež se právě objevila na policích pražských knihkupectví, je jedním z úspěšnějších nových pokusů o definitivní pojetí… představuje monumentální práci výběru a překladu 65 českých básníků, dávajíc této eklektické různorodosti jednotu.“

Z oznámení Stephana Delbose, Prague Post, Dec 9, 2009
 

“Tato antologie, obsahující 168 básní od 65ti českých básníků, z nichž většina se objevuje v angličtině poprvé, je absolutně nezbytná pro studenty a učitele české literatury a kultury. Je to také zajímavá četba pro milovníky poezie vůbec nebo pro ty, kdo se chystají na cestu do Prahy…. Volková a Cloutier si zasluhují chválu za provedení hrdinského činu vytvoření nejúplnější antologie poezie kdy publikované v angličtině. Tato antologie je objektivnější a spolehlivější než její zastaralé předchůdkyně.”

Z recenze Kirsten Lodge, Columbia University, SEEJ 2010

 

Title-OdysseyA Feminist´s Semiotic Odyssey through Czech Literature

Edwin Mellen Press, Lewiston, New York, 1997.

Tato studie představuje alternativní pohled na významná díla české a středoevropské literatury z feministického a neelitního hlediska. Zkoumá kulturní předsudky vyjadřované ve vybraných hodnocených dílech a podvědomé, skryté hodnoty jejich autorů. Používajíc sémiotického přístupu, autorka věnuje detailní pozornost skrytým emotivním významům textů. Témata zahrnují postoj autorů ke vztahům mezi muži a ženami, obrazy žen ve starší i moderní české literatuře, nacionalistické předsudky, otázky zodpovědnosti, aktivního či pasivního přístupu k životu a nové vize, jimiž evropské kultuře přispěli autoři jako J. A. Komenský, K. H. Mácha, B. Němcová, J. Hašek, K. Čapek, O. Březina, J. Seifert, B. Hrabal, M. Kundera, L. Vaculík a jiní… práce zralé a mnohostranné vědkyně… Výběr témat a struktura této práce odrážejí různorodost jejích intelektuálních zájmů, jakož i osobní, často odvážný pohled na českou literaturu. Mezitímco její sémiotický přístup k literárnímu textu je v souladu s velkou tradicí Pražského lingvistického kroužku, její feministický úhel přináší velmi potřebnou novou perspektivu… V době, kdy česká kultura a literatura dostávají bohatě zaslouženou, byť neobvyklou pozornost na amerických univerzitách, práce Volkové vyplňuje velkou mezeru. Přináší bohatství znalostí a náhledů ve formátu charakterizovaném originální senzibilitou. Vzhledem k tomu, že kombinuje úvahy na široká kulturní témata s detailními a komplexními interpretacemi originálních textů, Volková napsala knihu, která bude cenná jak pro začínající studenty české kultury, tak pro ty nejpokročilejší.

Maria Měmcová Banerjee, Smith College, Northampton

…Probírá známá díla se svěžím, vyrovnaným přístupem současné vysoce inteligentní vědkyně, jejíž argumenty jsou ostré, ale nikdy nejsou omezeny ani zatíženy suchým ideologickým feminismem.. různé vědecké analytické nástroje – sémiotické a sémantické, jež definují emotivní znaky – nejen ukazují důkladnou znalost těchto aspektů literární kritiky, ale také prohlubují čtenářovo vnímání důležitého aspektu české literatury, a to její lyrické kvality… Zejména pro studenty lyriky tyto kapitoly budou velmi zajímavé, pro ostatní odhalují další důležitý aspekt české literatury….. Pečlivě připravená bibliografie na konci knihy je vskutku velmi užitečná… práce poskytuje velmi cennou službu nejen pro studenty a specialisty české a středoevropské literatury a kultury, ale i pro komparatisty, historiky myšlení a obecné inteligentní čtenáře.

Marketa Goetz-Stankiewicz, University of British Columbia, Vancouver, Canada

 

Czech_PoetstitleCzech Poets and Writers Reminisce and Envision

Interní publikace Indiana University, Bloomington, 1991. Rozhovory s Evou Kantůrkovou, Janou Štroblovou, Milanem Uhdem a Jáchymem Topolem na Konferenci pro českou literaturu v New Yorku, v březnu 1990 u příležitosti Sametové revoluce.

 

 

 

 

 

 
Title-Emotive-SignsEmotive Signs in Language and Semantic Functioning of Derived Nouns in Russian

(Publikováno pod jménem Bronislava Volek, John Benjamins Publishing Company, Amsterdam, 1987). Tato teorie emotivity je založena na pojmu jazyka jako superstruktury heterogenních
subsystémů, které jsou propojeny různými způsoby při každém individuálním použití jazykového prostředku a vytvářejí z nich jedinečnou hierarchickou povrchovou strukturu. Tento pojem jazyka jako superstruktury heterogenních subsystémů vzniká z funkčně-strukturálního přístupu Pražské školy. Je evidentní, že Volková vytvořila hodnotnou, myšlenkově bohatou a dobře provedenou práci, která reprezentuje skutečný pokrok ve zkoumání jejího tématu. Její analýza emotivních znaků předkládá mnohem jasnější obraz jejich sémantické struktury než byl doposud k dispozici, protože bere v úvahu jak lexikální, tak gramatické morfémy při definici jejich významu. Její diskuse sémantického a gramatického kontextu je zvláště užitečná a odhaluje enormní potenciál emotivních znaků jako takových a jazykového znaku vůbec.
Mark J. Elson, University of Virginia, Slavic and East European Journal, 1990, No. 2

…” Že ‘emotivní’ a ‘evaluativní’ jsou dvě různé věci, je zvláště zdůrazněno Volkovou. Její kniha Emotive Signs in Language (1987) představuje zdaleka nejlepší publikaci na téma emotivity a lexikonu.
Fritz Hermanns, Heidelberg (Germany), “Dimension of Meaning III: Aspects of Emotion”, Lexicology (An international handbook on the nature and structure of words and vocabularies), Walter de Gruyter, Berlin, New York, 2002.